Perspektiva na obyčejných předmětech

Postavte hrnek na stůl a pozorujte jeho horní otvor nejprve vsedě, potom ze stoje.

Co se mění s výškou očí

Postavte hrnek na stůl a pozorujte jeho horní otvor nejprve vsedě, potom ze stoje. Při vyšším pohledu uvidíte více vnitřní plochy, při pohledu blízko úrovně okraje se otvor opticky zplošťuje. Kruh se v běžném šikmém pohledu jeví jako elipsa. Nekreslete ji jako špičatou čočku: konce mají plynule navazovat. U skutečného hrnku může být okraj nepravidelný, proto si nejprve ujasněte základní tvar a až pak přidejte drobné odchylky.

Rovnoběžné hrany a úběžník

U jednoduché krabičky pozorujte hrany, které ve skutečnosti vedou stejným směrem do hloubky. V perspektivním zobrazení se jejich prodloužení mohou sbíhat k úběžníku na horizontu. Nemusí být přímo na papíře, zvlášť když kreslíte předmět zblízka. Svislé hrany běžné krabičky při pohledu bez výrazného naklonění fotoaparátu či hlavy často zůstávají přibližně svislé. Jde o základní pomůcku, nikoli univerzální popis všech úhlů pohledu.

Cvičení se dvěma krabičkami

Položte na stůl dvě krabičky tak, aby jedna byla blíže a druhá dál. Vyznačte jejich největší viditelné plochy a směry hran. Nezačínejte kresbou potisku nebo víčka. Zkuste lehce prodloužit dvě hloubkové hrany jedné krabičky a podívejte se, zda jejich směry dávají smysl. Potom porovnejte obě krabičky: vzdálenější se při podobné skutečné velikosti obvykle jeví menší. V kresbě však zachovejte to, co skutečně pozorujete, nikoli mechanické pravidlo.

Elipsa hrnku krok za krokem

Nejprve vyznačte levou a pravou krajní polohu otvoru, jeho přední a zadní bod. Lehce naznačte vodorovnou osu a svislou výšku elipsy. Spojte body souvislou hladkou křivkou, která se v krajích neláme. Pak přidejte boční stěny nádoby a spodní hranu. Zkontrolujte, zda se horní elipsa nepřevrací vůči tělu. Ucho připojte až nakonec a pozorujte jeho vlastní prázdný otvor. Tím předejdete časté chybě, kdy se hrnek skládá z nesourodých částí.

Neopravujte perspektivu naslepo

Jestliže krabička vypadá zkrouceně, vyhledejte nejprve konkrétní nesoulad: jedna hrana má jiný směr, přední plocha je příliš široká nebo horní elipsa neodpovídá výšce očí. Nekreslete náhodně další čáry. Porovnejte znovu skutečný předmět a vyznačte správnější směr. Uvolněte se od představy, že všechny čáry musí končit na jediném bodu papíru. Perspektiva pomáhá pozorování uspořádat, ale kresba ze života stále vyžaduje kontrolu viděných vztahů.

Vlastní výška horizontu

Horizont v perspektivě odpovídá úrovni očí pozorovatele, nikoli nutně viditelné hraně krajiny. Při kresbě krabičky na stole si jej můžete představit i mimo list. Změníte-li výšku sezení, změní se množství viditelné horní plochy. Proto nepřenášejte mechanicky jednu nakreslenou elipsu na všechny hrnky a všechny pohledy.

Krabička z různých stran

Položte obdélníkovou krabičku jednou čelně, podruhé šikmo a potřetí s delší stranou blíže k sobě. U každé kresby vyznačte pouze hlavní hrany. Porovnejte, kolik ploch vidíte a jak se mění jejich zdánlivá šířka. Toto cvičení ukazuje perspektivu bez složitých konstrukcí. Přesnější detaily doplňujte až po ověření základního objemu.